Staronové předkupní právo

Předkupní právo jako institut soukromého práva má v českém právním řádu bohatou tradici. Byl upraven již ve starších zákonech, ze kterých byl přejat i do starého občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) v němž byl upraven v ustanovení § 140. Dle tohoto ustanovení „převádí-li se aborsi, buy kamagra mastercard.  spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“ Ve výše uvedeném případě prodávajícímu vznikala povinnost učinit ostatním spoluvlastníkům nabídku koupě svého spoluvlastnického podílu, s tím že jim musel sdělit podmínky, za jakých jej hodlá prodat, a to v případě prodeje nemovitosti písemnou formou. Výjimkou z této povinnosti pak byla situace, kdy se jednalo o převod vlastnického práva k věci na osobu blízkou.

Rekodifikací soukromého práva došlo v této otázce k významné změně, kdy nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále též i „OZ“) nepřejal původní úpravu a podstatně omezil případy, na které se vztahuje zákonné předkupní právo. Stará právní úprava se i nadále použije na spoluvlastnické vztahy, které vznikly před 31. 12. 2013. V novém občanském zákoníku je zákonné předkupní právo upraveno v ustanovení § 1124, které stanoví, že „bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti (tedy závětí, dědickou smlouvou nebo dovětkem) nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“ Nově je výslovně v ustanovení § 1124 odst. 2 OZ zakotveno, že to předkupní právo se vztahuje i na situaci, kdy je vlastnické právo převáděno bezúplatně, tedy darování (v tu chvílí mají ostatní spoluvlastníci právo podíl odkoupit za obvyklou cenu).

Předkupní právo je tedy nově časově omezeno, byl zúžen okruh osob blízkých, na které lze vlastnické právo převést bez omezení, ale naopak je nově možno převést spoluvlastnický podíl na jiného spoluvlastníka. Největší změnou je pak podstatné omezení okruhu případů, na které zákonné předkupní právo dopadá (pouze ty situace, kdy spoluvlastnictví k věci vzniklo nezávisle na vůli spoluvlastníků).

Nová úprava předkupního práva v OZ byla předmětem polemiky, kdy se na jednu stranu v duchu nového OZ skutečně zliberalizovala zákonná úprava a umožnila spoluvlastníkům svobodněji prodávat své spoluvlastnické podíly, ovšem na druhou stranu ostatní spoluvlastníci nemohou ovlivnit, s kým budou věci spoluvlastnit. Dle důvodové zprávy novely OZ praxe prokázala, že nebylo vhodné upouštět od právní úpravy předkupního práva, která byla obsažena ve starém občanském zákoníku, neboť ta lépe odpovídala potřebám spoluvlastníků, kteří chtějí předejít situaci, kdy se stanou spoluvlastníky s cizí osobou. Nová úprava pak podle důvodové zprávy zvyšuje riziko ze spoluvlastnictví potencionálně vyplývajících sporů. Novelou je navrženo toto nové znění ustanovení § 1124 odstavec 1 OZ: „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“ Zákonné předkupní právo se dle navrhovaného znění použije i na případy bezúplatného převodu (nadále s možností odkupu za obvyklou cenu), avšak pouze při převodu nemovité věci. Tímto se právní úprava v podstatě vrací ke znění starého občanského zákoníku.  Nově se umožňuje vzdát se předkupního práva podle ust. § 1124 OZ, a to i s účinky pro své právní nástupce. Přičemž v případě nemovité věci se toto vzdání se předkupního práva zapíše do veřejného seznamu (z tohoto důvodu se mění i katastrální zákon). Tato novela občanského zákoníku byla 14.12.2016 schválena Senátem ČR a nyní čeká na podpis prezidenta.

 

Závěrem lze říci, že zpětně se jeví celá změna pojetí zákonného předkupní práva jako zcela zbytečná. V této situaci, kdy by v relativně krátké době mělo dojít k tomu, že k tomu že výše popsaná změna nabyde účinnosti, lze vřele doporučit spoluvlastníkům k tomu, aby využili zbývajícího času, kdy pokud chtějí, mohou relativně jednodušeji prodat svůj spoluvlastnický podíl.